Jevem pro Českou Třebovou z nejtypičtějších je bezesporu železnice. Expozice muzea věnovaná právě tomuto typu dopravy chce návštěvníkovi představit fenomén cestování železnicí od poloviny devatenáctého století s důrazem na období první československé republiky. Návštěvník zde může poznat železniční historii habsburského soustátí vůbec, seznámit se s proměnami českotřebovského nádraží, ale také nahlédnout železnici dvacátých let minulého století z pozice jejího uživatele, tedy běžného cestujícího. K nejpřitažlivějším exponátům náleží detailní model českotřebovského nádraží i s pohyblivými vlakovými soupravami, zařízená výdejna lístků a zejména část vagónu pro osobní dopravu ze 40. let 20. století, do které lze vejít, posedět a dokonce přímo v kupé shlédnout několik dokumentárních filmů s železniční tematikou.

Expozice popisuje zrod a vývoj populárního vozítka OS-KAR (později Velorex). Sleduje též životní osudy obou konstruktérů - Františka, který ve svém vozítku v roce 1954 těžce havaroval a následkům zranění podlehl, a Mojmíra, který byl v roce 1955 z výrobního družstva vyloučen, výrobu vozítka opustil a věnoval se další konstruktérské činnosti. V expozici najde návštěvník téměř celou vývojovou řadu vozítek, od prototypu, přes Velorex 16/250, 16/175, 16/350 až po Velorex 435-O. Mimo tuto řadu stojí vozítko Super-laminát, konstrukční počin Mojmíra Stránského a jeho kolektivu. Jedná se o prototyp čtyřkolového vozidla s laminátovou karoserií.

Na své si přijdou i děti, právě jim je určený model Velorexu v reálném měřítku, do kterého mohou usednout a zakusit tak jeho přednosti i nedostatky na vlastní kůži. V infokiosku najdou zájemci další doprovodné fotografie a texty. Shlédnout zde mohou i amatérské filmové záběry z pohřbu Františka Stránského roku 1954.

Expozice představuje akademického sochaře Františka Formánka (1888-1964) především jako vynálezce létacích strojů. K vidění je zde přibližná rekonstrukce Formánkova pražského ateliéru, ve kterém pobýval po studiích UMPRUMu již jako samostatný živnostník a začínal se zabývat problematikou bezmotorového létání. Tento českotřebovský rodák se věnoval hlavně konstruování letadla s kolmým vzletem a následným vodorovným letem, které nazýval aerohelikoptérou. Expozice je doplněna i několika modely ze sbírek Národního technického muzea. Návštěvníky může mimo jiné zaujmout Formánkova činnost v oboru sochařství, štukatérství či léčitelství.

Souvislost mezi lodní dopravou a městem Česká Třebová je málo známá. Tato vazba by se stala realitou za podmínky, že by došlo k uskutečnění projektu Dunaj - Odra - Labe, tedy ke vzniku vodních děl propojujících tyto tři velké evropské řeky.

Expozice, která je věnovaná této problematice, předkládá myšlenku na vytvoření vodního kanálu v jejím historickém vývoji. Ukazuje rovněž trasy, kterými měla být voda vedena, a to včetně té, která by zasáhla také Českou Třebovou. Návštěvník má rovněž možnost fiktivním oknem zahlédnout, jak by jedna z trasových variant změnila bezprostřední okolí města.